- Malé letiště ležící pár kilometrů od města
Tolagnaro (též Taolagnaro nebo Fort Dauphin). Létá odsud mezinárodní linka
na Réunion, ale jinak slouží především k letům do Antananariva, Toliary a
asi 1x týdně do několika menších měst na jihovýchodním pobřeží
Madagaskaru. Jako vše na Madagaskaru je i toto letiště tak trochu
středověké... V současné době sice probíhá jakási rekonstrukce, ale to
jsou spíš jen drobné stavební úpravy. Budova je miniaturní (menší než
leckterý rodinný dům), takže neustále přecpaná. Nejsou tu žádné obchody,
restaurace, směnárny, bankomaty ani nic podobného, za to je tu až
neuvěřitelný chaos. Pohyb po ploše je výhradně pěšky. Odbavení atd. je
"ruční" tedy bez nějakých zařízení, počítačů atd. Informace o odletech a
příletech chybí. Zavazadla se z letadla vydávají dveřmi letiště
takovým způsobem, že nezbývá čekat až na konec a jako poslední si je
vyzvednout. Zřízenci vykřikují čísla bagáží malgašsky (v lepším případě
francouzsky) a podle útržků je vydávají... Jak říkám, jediné možné je
počkat až na konec, protože přes mumraj u dveří není na zavazadla ani
vidět... Odbavení 70ti místného letadla je záležitostí minimálně hodiny.
- Pokud plánujete koupit letenku až na letišti,
věřte, že téměř vždy jsou lety (především do hlavního města) obsazené na
několik dní dopředu a nelze platit kartou - pouze v hotovosti.
Odjezd do města je komplikovaný, protože je tady jen pár taxíků a ani s
autobusy (nebo v tomhle případě taxi-brousse) to není o mnoho lepší. Pokud
nechytíte taxi přímo na letišti, můžete popojít k hlavní silnici (asi 250
metrů), zatočit doprava směrem na Tuleár a buď jít pěšky (což lze, ale
není to moc příjemné), počkat na nějaký bus, kterých nejezdí příliš nebo
začít stopovat - s tím není problém, je však třeba počítat s tím, že i
autostop se platí (skoro všechno může za jistých okolností fungovat jako
taxi-brousse).
- Místní letiště má ještě jednu specialitu... Tuleár je město ležící na trojúhelníkovém poloostrově, tedy obklopené ze
tří stran otevřeným mořem, v září a říjnu jsou tu vyhlášené větry (div né
vichřice)... V těchto podmínkách se přistává... Rozhodně to není nic pro
slabší povahy. My jsme přiletěli malým ATRkem a ještě velice nízko nad
zemí se letadlo vlivem větru a turbulence propadávalo o několik metrů
níže... Přistávali jsme tak, že když jsme byli asi 20 m nad ranvejí,
letadlo bylo k dráze v úhlu tak 30° - křídlem dolů... Nebylo to nic
příjemného, ale říkal jsem si, že pilot ví co dělá, že určitě v tomhle
nepřistává poprvé, rozhodně to však bylo moje první (a zatím jediné)
přistání čtyřmi přískoky.