Hledání na těchto stránkách
 , svátek má:
On line uživatelů:
 
 
 
Moje cesty 2006
 
2006 - Rusko
    Cesta do Ruska nebyla nijak zvlášť plánovaná a připravovaná, protože se jednalo vlastně jen částečně o cestu turistickou. Šlo v podstatě o účast na konferenci Euroasijské asociace zoologických zahrad a akvárií (EARAZA), konané v Moskevské ZOO. Jelikož samotná konference trvala 3 dny byl pobyt v Rusku naplánován na týden. Mimokonferenční dny byly částečně organizované a tak se většina zástupců z ČR rozjela krom Moskvy i "výlet" do St. Petěrburku nebo Kazaně. Já zvolil společně s lidmi z Chomutova a Chlebů druhou variantu - tedy hlavní město Tatarstánu. Musím říci, že i přes naprosto nekřesťanské ceny skoro všeho v Rusku jsem byl nadmíru spokojen. Jak v Moskvě, tak v Kazani je rozhodně co k vidění a ačkoli je Kazaň mimo centrum naprosté ghetto, tak například Kazaňský Kreml (který je součástí světového dědictví UNESCO) je skutečně nádherný.
     Abych neopomněl ještě jednu věc... Byl jsem naprosto (mile) překvapený chováním téměř všech účastníků konference. Nejen Češi, ale všichni ti ředitelé post sovětských zoologických zahrad byli úžasní. Naprosto mně šokovala taková ta příslovečná Slovanská vzájemnost, upřímnost a snad lze říci i přátelství (a vůbec nebylo podstatné, že byli přítomní i neslovani ze Středoasijských republik apod.). Všichni se chovají jakoby se znali celé věky... a ačkoli se vše děje od rána do večera - od pondělí do neděle zásadně u vodky, nemyslím si, že by vodka byla tím důvodem vřelého chování.
ODKAZY: Fotky
Pohledy - Rusko
ZOO - Rusko
Letiště - Praha (PRG) ; Moskva (SVO)

2006 - Seychely
Trasa: ČR > SRN > Francie > Seychely (Mahé > La Digue > Praslin > Mahé) > Francie > SRN > ČR
      Letošní cesta se skutečně ve všech směrech vymykala mému standardu, téměř po všech stránkách byla jiná a netypická než tomu v posledních letech bývalo - jel jsem už takhle brzy (červen / červenec), byl jsem jen na jednom místě, nejel jsem s lihovým vařičem, nejel jsem pod stan, ale pod střechu, odlet nebyl z Prahy, ale z Berlína, nebyl jsem sám, ale s kamarádkou a to celé navíc ne na 5- 6 týdnů, ne na měsíc, ale jen 18 dní. Původně jsem myslel, že to bude víc rekreace než nějaký adventure... Jediná věc, která byla už předem společná se všemi mými předešlými cestami je mimořádná událost... Na Seychelách někdy v půli března propukla nemoc zvaná chikungunya, na kterou neexistují léky ani očkování. Přenáší ji komáři rodu Aedes a může být smrtelná. Zatím onemocnělo okolo 9000 lidí. No po pravdě to za až tak mimořádnou událost ani nepovažuji - v loni, když jsem byl na Réunionu, byla zrovna tam obrovská epidemie právě této choroby, onemocněla plná pětina obyvatel a asi stovka lidí nemoci podlehla, jenže já jsem na místě nemoc ani nezaregistroval, kdybych o ní nevěděl z internetu, asi bych to ani nezjistil... Na druhé straně je pravdou, že právě kvůli té internetové informaci, přicházel častěji na řadu repelent a rozhodně jsem si vhodněji vybíral místa na přespání. Obdobné to nakonec bylo i letos. Komár nás sice sem tam bodnul, ale určitě jsme riziko možné nákazy minimalizovali repelentem, insekticidy a "protikomářími" tabletkami do zásuvky. Na místě jsem nezaregistroval ani jedinou zmínku o chikungunye a alespoň zatím to vypadá, že jsme si ji ani nepřivezli.
     A jak to tedy probíhalo, když to bylo JINÉ...? Odlet Air France Berlín - Paříž a odsud s Air Seychelles na Mahé (totéž zpět). Na Seychelách je zákaz stanování, takže jsem předem zařídil ubytování v privátu za zhruba pětinu obvyklé ceny hotelů levnějších kategorií. Ubytování jsem domlouval přes internet a e-mail s naprosto cizí holkou, 20% ceny jsem platil předem, takže jsem naprosto netušil do čeho jdeme a zda na nás vůbec bude někdo čekat - jestli skutečně budeme mít kde bydlet. I tohle riziko jsem minimalizoval jak jen bylo možné (písemné pozvání, kopie pasu atd.), ale předem jsem si jistý být nemohl. Ale pravdou je, že vše klaplo přesně podle domluvy - na letišti jsme byli očekáváni, taxíkem odvezeni do Anse Boileau a baráček, který jsme měli jen pro sebe, byl opravdu velice slušný a na bezvadném místě.
     Poprvé v životě mi na dovče totálně nevyšlo počasí - snad až na tři vyjímky denně půl dne pršelo. Možnosti se tím sice dost omezily, ale nakonec jsme přece jen viděli vše, co jsme původně chtěli. Stihli jsme i cestu z Mahé na Praslin a La Digue, ačkoli to už bylo časově dost okleštěné. Myslel jsem si, že bude trochu problém domluvit se kam jet, kdy jet a jestli vůbec jet nebo se válet na pláži, ale musím říct, že to nakonec bylo absolutně bez jakýchkoli rozporů. Vlastně veškeré obavy, které jsem měl předem z cestování s někým (navíc s ženskou) byly absolutně zbytečné - Ywetta byla jako spolucestující naprosto úžasná, takže byla cesta bezvadná a bezkonfliktní a to i přes drobné omezení nebo spíš úpravu režimu kvůli jejímu zdravotnímu stavu. Není to tak hrozné, když s tím člověk předem počítá. Naopak je to zvládnutelnější, než když spolucestující omarodí během cesty - pak je omezení mnohem nepříjemnější - nečekané a tak často narušuje plány a představy (a to nemluvím o tom, že to může být občas i vážnější nebo více omezující). Nám to zkrátka kromě počasí klaplo suprově.
     A co Seychely? Jsou skutečně tím rájem z obrázků? No, jsou a nejsou... Pro zcestovalého člověka, který má trochu představu o mimoevropských poměrech budou Seychely posledním rájem na zemi, pro člověka zvyklého výhradně na Evropu možná příjde místy trochu i zklamání... Seychely jsou skutečně ostrovy jako na obrázcích, ale není možné myslet si, že jsou takové všude. Ne všechny pláže a všechna místa jsou jako ta na obrázcích. Typické vodou a erozí modelované žulové balvany jsou téměř všude, ale s bílými plážemi lemovanými palmami je situace poněkud odlišná... Na spoustě míst jsou laguny, takže pláže nejsou příliš vhodné - voda je mělká, při odlivu jde občas jen o "písečné bahno" plné organických zbytků z moře - takové pláže nestojí za to ani uklízet, takže některé jsou skutečně "humus". Tam kde je voda ale skutečně hluboká (vhodná k plavání) jsou pláže úžasné (Takamaka, Port Launay, Anse Source D'Argent, Grand Anse apod.). Pro někoho to bude možná zklamání, ale vždyť je z čeho vybírat - jenom na Mahé je okolo 70ti pláží a některé jsou dlouhé i dva nebo víc kilometrů. A to ostatní? Jediné čemu je možné říkat město je Victoria (hl.město), domy, infrastruktura apod. odpovídá vyspělejšímu státu "třetího světa" - žádná supermoderna, ale ani chatrče a polorozpadlá auta - tak akorát, aby si člověk uvědomil, že není v Evropě a na druhé straně ani v žádném "Vidlákově". Pro mně jsou Seychely akorát. Každý ostrov je jiný... Mě trochu "nepřesvědčil" Praslin, vyspělejší a modernější Mahé je lepší, ale uchvácen jsem byl na La Digue. Malý asi pětikilometrový ostrov je oázou klidu, jak se píše, život tu plyne rychlostí volského potahu. La Digue je jedno z nejfotogeničtějších míst planety, úžasná zákoutí přírody, jedna jediná vesnice La Passe s obchůdky a molem, poloprázdné uličky a silnice se zámkovou dlažbou jsou skoro bez aut, jezdí se téměř výhradně na kolech... La Digue je balzám na nervy, který v lékárně asi sotva dostanete. Skutečně nádhera. Nikdy jsem neměl ani trochu nutkání někde zůstávat - doma je doma, ale tentokrát jsem našel místo, kde bych si skutečně uměl představit život...
     Vždycky jsem se rád vracel a těšil se po měsíci domů, jenže letos to tak zdaleka nebylo... Letos byl odjezd a návrat jakoby za trest... Hrozný pocit.
    Tentokrát se pokusím kromě pohledů a fotek postupně sem umístit i nějaké základní a užitečné informace o Seychelách, ale určitě si neodpustím napsat i něco málo o zajímavém momentu, který by se dal označit jako "boj s mořskou nemocí"...
ODKAZY: Fotky ; Mapy ; Články
Pohledy - ČR ; SRN ; Francie ; Seychely
ZOO - SRN ; Seychely
Letiště - Berlín (TXL) ; Paříž (CDG) ; Pointe Larue (SEZ)

2006 - Německo
    No spíš bych sem ani tento kratičký výlet do Německa neměl uvádět, vždyť to byla fakt jen asi dvou nebo tříhodinová vyjížďka těsně za hranice, ale vzhledem k tomu o jak nádherné místo jde a jak je opomíjené, zaslouží si těch několik málo fotek také své místo na netu. Vlastně jde jen o maličká lázeňská městečka Kurort Jonsdorf a Kurort Oybin ležící skoro na hranici s ČR, ačkoli k hraničnímu přechodu (Varnsdorf nebo Rumburk) je to tak 15 - 20 km. Obě leží mimo hlavní silnice ze Zittau na Görlitz nebo Bautzen, ani nejsou přístupná z naší strany, takže jsou námi celkem opomíjená, ale fakt je to skvost. Když pominu cestu autem, je možné dojet sem ze Žitavy (Zittau) maličkým úzkorozchodným vláčkem. Deset kilometrů cesty trvá sice asi hodinu, ale to k tomu nějak patří. V obou městech je spousta věcí k vidění - nádherné hrázděné domečky, motýlí dům, lázně, skály ve tvaru vosích hnízd, ruiny hradu (s představením), muzeum "mašinky" atd. atd. Dokonce i s ubytováním je to celkem snadné - hotelů a ubytoven je tu dost...
ODKAZY: Fotky
Pohledy - SRN
ZOO - SRN

<<< Předešlá část (2005) Pokračování (2007) >>>

Poslední úprava stránek: 12. března 2011