Hledání na těchto stránkách
 , svátek má:
On line uživatelů:
 
 
 
Moje cesty 2008
 
2008 - Rusko
    Jako již pravidelně jde v podstatě jen o cestu na konferenci Euroasijské asociace zoologických zahrad a akvárií (EARAZA). Tentokrát se konala v Uralském městě Perm a tak se uskutečnilo i pár výjezdů do okolí - tedy do okolí v Ruském měřítku, protože bychom sotva u nás říkali okolí něčemu, co je 300 km daleko.
    Na začátku je několik obrázků z Kaliningradu, kde byl při přestupu celý den volna. Kaliningrad (česky též Královec) je nádherné historické, kdysi hanzovní město, které bylo založeno křižáky na počest českého krále Přemysla Otakara II. Kaliningrad, resp. Kaliningradská oblast je ruskou exklávou, tedy místem ležícím mimo území vlastního Ruska - mezi Polskem a Litvou. To je, ve spojení s dlouhou "neruskou" historií (Prusko a později Německo), důvodem, proč je téměř vše, včetně způsobu života, tak trošku jiné než v Rusku.
    Za Kaliningradem již pak následují fotografie z Permské oblasti - vcelku nezajímavé milionové město Perm s řekou Kamou (šestou nejdelší řekou Evropy), Sanatorium Děmidkovo na břehu obrovské Kamské přehrady, jejíž plocha je bez mála 2000 km2 a objem vody skoro 12,5 km3 (délka přehrady v korytu Kamy 272 km a šířka v nejširším místě 30 km). Po konferenci následovalo několik výjezdů do historických míst spjatých s rodem Stroganovců a s kazáckým atamanem Jermakem Timofějevičem - Uspěnka, Solikams a Usolje. Vesnice Uspěnka je vcelku příjemné místo nejen kvůli svému klášteru, ale především díky své poloze v nádherné krajině mezi meandry řeky. Solikamsk je naproti tomu stotisícové nevzhledné město s několika historickými objekty, které jsou ovšem v různých stádiích rozpadu. Sotva by někdo jel "na konec světa" jen kvůli nim... A městečko Usolje je kapitola sama pro sebe. Pár historických objektů volá po rekonstrukci a město jako takové je snad jen bezpočet fabrik při břehu Kamy. Navíc nejsou historické objekty využívány jako u nás hrady či zámky, ale skoro bez vyjímky jako příšerná muzea bez interiérů...
ODKAZY: Fotky ; Mapy
Pohledy - Rusko
ZOO - Rusko
Letiště - Praha (PRG) ; Kaliningrad (KGD) ; Perm (PEE)

2008 - SRN (Meklenbursko - Přední Pomořansko)
    Letos na dovolenou nějak nezbývalo času a tak jsem ji několikrát odložil, zkrátil a i cíl přiblížil. Původně jsem uvažoval o Jižní Americe nebo jv. Asii, pak jsem již klesl tak hluboko, že jsem si říkal dobré budou 2 - 3 týdny v Bulharsku a nakonec z toho vylezl jen týden na Rujáně. Ovšem, když už jsem konečně odjel, počasí mi nějak překazilo i to... Přece jen Rujána při 12 - 14°C, to nebylo úplně ideální, tak jsem to nakonec pojal jako "turné po Meklenburských ZOO"... Prostě jsem si řekl, že dokud neprojedu všechny ZOO a podobná zařízení Spolkové republiky Meklenbursko-Předním Pomořansko, tak se nevrátím. Předem jsem zavrhl jen Erlebnis- und Tigerpark v Dassowě, protože byl příliš z ruky (na hranici tehdejšího NDR a NSR).
    Narychlo jsem si tedy z internetu stáhl seznam všech těch zvířecích podniků a vyjel jsem. Místo na Rujánu jsem nabral směr Schwerin. V Německu je zoologických zahrad a podobných institucí požehnaně, některé třeba i jen 3 km od sebe, takže se jich dalo stihnout i několik denně. Jsou pochopitelně v různých kvalitách a velikostech. V některých případech je už zařazení na seznam ZOO dosti lichotivé, ale řekl jsem si, že nevynechám ani ty "divné". Počasí bylo fakt příšerné, ale na druhou stranu jsem měl takovou kliku, že když jsem dojel do ZOO, přestalo pršet a jakmile jsem sednul do auta, opět začalo - tak to vydrželo celou dobu, krom posledního dne, kdy bylo celkem fajn.
    No najezdil jsem něco okolo 2200 km a obrazil 39 ZOO (4 už v Braniborsku)!!! (Ačkoli je ve spoustě případů označení ZOO dost nadnesené). Krom toho jsem také určitě minimálně desítky kilometrů našlapal - vždyť návštěvnické cesty v ZOO se měří na kilometry (pro příklad Pražská ZOO má asi okolo 12 km cest). O jednotlivých zoologických zařízeních je podrobnější popis v kategorii ZOO, tady zmíním spíš jen ostatní postřehy...
    Předně bylo velice milým zjištěním, že se v německých marketech dají nakoupit potraviny za zhruba stejné peníze jako u nás (některé i levněji). Na druhou stranu je pravdou, že restaurace nebo ubytování je ze naprosto nekřesťanské sumy. Pro zajímavost není nic neobvyklého dát si kafe v hospodě za 3€ a ubytovat se v kempu (s vlastním stanem) za 16€ (a to se často ještě doplácí teplá voda!). Levnější je obvykle občerstvení u pumpy než v restauraci. Trochu mě taky šokovala situace, když jsem se v restauraci zeptal, zda si můžu strčit videokameru do elektriky, abych nabil baterie... Ve dvou případech ze tří zněla odpověď striktně NE... No možná jsem měl jen smůlu na výběr hospod nebo je to krajová záležitost...
    V dobách totality Češi houfně dobývali především Rujánu - největší a nejznámější německý ostrov. Dneska tam Češi téměř nejezdí a tak Rujánu objevili, krom domácích, hlavně Poláci a Švédi. To se týká téměř všech zajímavých turistických lokalit. Nejvíc ztečí se ještě pořád asi bere právě Rujána, ovšem nesrovnatelně hezčí je Usedom (i když je menší a tak jsou ta nejturističtější místa přeplněná) nebo poloostrov Fischland-Darss-Zingst, jenže ten je ještě menší a tak se v těch nejdůležitějších městech nehnete. Velice zajímavá a nádherná místa, která ještě zdaleka nejsou tak objevená jako mořské pobřeží jsou jezera Meklenburského pojezeří (Müritz, Plauer See, Kölpinsee, Fleesensee atd.). Je tady všechno, co turista potřebuje, včetně bezpočtu zajímavostí, atrakcí, přírodních i historických památek.
    V Německu je velmi hustá síť dálnic (i když ty v bývalé NDR jsou často horší kvality), ovšem benzínové pumpy jsou méně četné než u nás. O to lepší je ovšem situace s odpočívadly. Je jich naopak nesrovnatelně více než u nás a drtivá většina z nich je vybavena zastřešenými stoly a lavicemi a pochopitelně WC s tekoucí vodou, v některých případech i občerstvením. Taková odpočívadla jsou využívána občas též k nocování a to nejen v případě kamionů, ale i osobních aut. Sám jsem to vyzkoušel a je to fajn způsob (pokud se tedy neustále přesouváte). Důležité je jen vejít se v leže do auta. I když si myslím, že by se nikdo nepozastavil ani nad stojícím stanem...
    Na Německém pobřeží (a pochopitelně nejen to) je neskutečná spousta zajímavostí, některé jsou dost profláklé, jiné méně. Já zmíním dvě - každou z jiného důvodu. První jsou aleje na Rujáně. Silnice do Putbusu je neskutečným způsobem ukryta v lipové aleji. Stromy jsou tak statné, košaté a nahusto kolem silnice, že skrz ně není vidět. Ve spodních částech korun je vystříhán místy doslova tunel! Vypadá to moc hezky a velmi zajímavě, dokonce se to údajně dostalo i na seznam UNESCO, jenže... Jenže podobně nadšení jsou z toho téměř všichni a tak jet touto silnicí za běžného provozu je příšerné. Běžně potkáváte lidi stojící na středové čáře s foťákem a běžně před Vámi někdo dupe na brzdy, když se objeví alespoň trochu místo na zastavení. Je to  velmi nepříjemné, ale kupodivu jsem nepotkal při dvou průjezdech ani jednu bouračku. Nicméně mě to odradilo od toho, abych fotil taky.
    Druhá zajímavost je poněkud jiná a v podstatě neznámá. Část Meklenburska, Pomořanska, Braniborska a Saska má Slovanské kořeny, což není až tak všeobecně známé a Němci to do dálky taky nekřičí, přesto je nedaleko od Schwerinu (asi 35 km - v městečku Gross Raden) Arheologické muzeum pod širým nebem, které se váže právě ke Staroslovanským kmenům na tomto území. Na poloostrově jezera, v místě nálezu původního Slovanského osídlení z 9. - 10. století je zbudována působivá replika Staroslovanské osady. Několik domů a "dílen" s vybavením a různými artefakty, kostel, most, věž, opevnění atd. Úžasné a na úžasném místě. Vše je pochopitelně dřevěné a hliněné - imitující 11 století starou historii. Člověk musí být ovšem trochu shovívavý - neřekl bych že v roce 900 používali lidé ke stavbě hřebíky nebo přesné rovné řezivo (místy jsou dokonce vidět i hoblovaná prkna!!!). To je ovšem asi jediná vada na kráse tohoto půvabného místa, které navštěvují (hojně) podle mě lidi jen z okolí.
    A na závěr, ačkoli se chci vyhnout komentářům zoologických zahrad, pár obecných postřehů, společných téměř pro všechny ZOO... Je až neuvěřitelné, kolik nejrůznějších "kravinek" pro děti je téměř v každé ZOO. Navíc to nejsou jen obyčejné houpačky nebo prolézačky, jsou to často velmi důmyslné záležitosti. Některé jsou všude stejné (současný hit jsou trampolíny), ale často jsou jiné - originální. Takže opravdu od různých obyčejných lávek, houpaček, prolézaček, které jsou zdarma, přes dalekohledy na mince až třeba po vory nebo lodičky.
    Dneska už jsou v podstatě absolutní samozřejmostí domácí zvířata v ZOO - od slepic, přes kozy a ovce až po koně nebo krávy, ale v Německu jsou stále populárnější ZOO vyloženě jen s domácími zvířaty (tzv. Haustierpark nebo podobně) a většinou s dřevěnými "vesnickými" ohradami. U nás je domácí zvířata zařízen hlavně Vyškov a částečně též Chomutov, ale ani v jednom případě to nejsou ryze jen domácí zvířata a už vůbec ne "vesnické" ohrady. Moc jsem tomu nevěřil a říkal si jak hrozné to bude, jaký je to zoufalý pokus, ale byl jsem velmi mile překvapen úrovní i návštěvností a to hned v několika případech!
    Dalším podobným rysem německých ZOO je relativně velké množství výběhů nebo voliér, kde jdou lidi mezi zvířata - krom domácích zvířat jsou to různí ptáci, často též opice (obvykle makak magot nebo lemur kata) a nejčastější jsou pak daňci - ty jsou většinou tak přivyklí na lidi, že se nechávají hladit a žerou granule z ruky. To je sice dobrá myšlenka, ale občas by to potřebovalo hlídače - německé děti mi připadají tak nějak horší než ty naše nebo je to možná spíš v rodičích... Dítě mlátí lemura igelitovou taškou (nevím co bylo uvnitř) a rodiče se dívají a smějí se... To nebyla ojedinělá situace. Dítě házící jablka po makacích a opět rozesmátí rodiče... Odrostlí kluci nahánějící daňky. Jindy tatínek posílá děcko rovnou pohladit si opičku a když mu samotnému skočí na záda, strne jak opařený...
    Snad bez vyjímky se do ZOO může se psem. To zní sice dobře, ale skutečnost je opačná. Lidi si pořádně nehlídaj děti, natož psa...!!! Ani jednoho psa jsem neviděl s košíkem, většinou jsou na dlouhé vodítko a protože jich v ZOO bývá dost, potkávají se, takže často po sobě dva cizí psi vyjedou, někdy i po lidech. Na některá místa (mezi některá zvířata) psy nesmí a proto jsou před těmito expozicemi zhotovena (doslova) psí parkoviště, ani to však všichni nerespektují. Mezi některá zvířata psy můžou (nevím proč), takže jsem třeba viděl jak pes vyběhl na daňka, že skoro páníčkovi urval ruku... Další kategorie jsou psi poserové... V ptačím parku Marlow jsou téměř všechny voliéry průchozí (i se psy!!!), jenže jsem viděl několik psů, kteří se při křiku loriů šprajcli ve dveřích tak, že je dovnitř museli majitelé proti srsti doslova natlačit nebo natáhnout za vodítko. Já jsem skoro všechny ZOO projel, když bylo mokro, takže další nepříjemnost - blátivé psí stopy na lavičkách, opěrných zdech u výběhů atd. Pozorujete sysly opřeni o betonovou zídku a najednou se vedle Vás postaví cizí pes a zahnojenou packou Vám přišlápne rukáv... Někde procházíte a najednou máte přes cestu psa nebo natažené vodítko... No nevím, civilizace (ani v Německu) ještě není zralá na to, aby chodila do ZOO se psy. A to nemluvím o tom, že to občas až hraničí s týrání zvířat - nejen těch v ZOO, ale i vlastních psů...
    A poslední postřeh, který se už neváže jen na ZOO, ale de facto na každou podobnou atrakci. Němci absolutně nerespektují, když někdo fotí, takže je to Mistrovství světa ve skákání před objektiv. Když je někde něco extra zajímavého (třeba maličká mláďata rozkošných zvířátek), je okolo toho chumel lidí a to jsou pak všichni jak paparazi - div se nepobijou! To je otřesný zvyk, to nedělaj ani Rusové...!
ODKAZY: Fotky ; Mapy
Pohledy - SRN
ZOO - SRN

 

<<< Předešlá část (2007) Pokračování (2009) >>>

Poslední úprava stránek: 12. března 2011