Vzhledem ke
společné minulosti jsem nucen o Sauriergarten uvést množství stejných
informací jako o Saurierparku, proto to raději zestručním. Čili
Sauriergarten leží v miniaturní obci Grosswelka (hornolužicky Wielki Wjelkow)
asi 2 km od Bautzenu (Budyšin; česky Budyšín), ačkoli je dnes snad již jeho
součástí. Park se nachází na odbočce z hlavní silnice B96 směřující z
Bautzenu na sever (nedaleko je též sjezd z dálnice od Drážďan nebo Görlitzu
(Zhorjelc; česky Zhořelec).
Obec Grosswelka má okolo 200 obyvatel, přesto je právě díky
tomuto zařízení v povědomí mnohých lidí. Historie této prehistorické zahrady
začala již v sedmdesátých letech (minulého století), kdy obrovský nadšenec
pan Franz Gruß si tehdy údajně (dle informací z tehdejšího socialistického
tisku) postavil na své zahradě železobetonového pravěkého ještěra, v jehož
břiše byl krb. To se stalo velmi oblíbenou hračkou dětí, proto pan Gruß "vysochal"
další, coby klouzačky. Těch několik plastik bylo brzy velmi populární nejen
mezi dětmi, ale jezdili se sem dívat i dospělí. To byl základ pro
pokračování a tedy pro vytvoření obou dnešních parků. První byla otevřena v
roce 1978 právě Sauriergarten (což o chvíli později vedlo i k otevření
Saurierparku a po dalších letech ještě Urzeitparku). Všechna zvířata byla (a
dodnes jsou) tvořena v životních velikostech - od maličkých po značně
rozměrné. Všechny modely jsou tvořeny kostrou z KARI sítě, na níž je
navázáno králičí pletivo a to pak opatřeno několika vrstvami betonu. Vrchní
vrstva tvoří veškeré nejmenší detaily - vrásky kůže, oči atd. Sauriergarten
je de facto na velké zahradě rodinného domu, takže místo již brzy přestalo
stačit. Velká zvířata pak byla tvořena hlavně pro Saurierpark a
Sauriergarten se začala více orientovat na pravěké lidi a též pravěký hmyz.
Zajímavostí je, že pan Gruß, coby velký obdivovatel
proslulého malíře pravěku Zdeňka Buriana, tvořil svá zvířata výhradně dle
obrázků tohoto českého umělce (např. Iguanodon stojící dodnes v
Sauriergarten je jakoby vyšel z obrázku, který býval ve starých českých
učebnicích zoologie). Poznatky o dinosaurech se časem mění. Je stále více
fosilních nálezů, máme k dispozici moderní počítačové technologie a tak je
dnes pře jen více možností provést maketu pravěkého zvířete věrněji. Podle
tvaru jazylky nebo pod. lze dokonce odhadnout i zvuk, který zvíře vydávalo,
ale úplně jinak je to s barvou kůže - ta se zkrátka nedochovala a je tak asi
jediným nám absolutně neznámým faktorem. Pro Franz Gruß tvořil své dinosaury
v nebarevném provedení. Taktéž podoby některých zvířat se za ta léta výrazně
změnily. Zvláště výrazné je to právě s podobou býložravého Iguanodona, u
něhož se původně předpokládala neobratná postava na čtyřech a roh na nose,
později vzpřímená chůze na zadních a roh ne na nose, ale místo palců, dnes
se má za to, že byl Iguanodon v podstatě tak trochu něco mezi - obrovský čtyřnožec
schopný pohybu i po zadních (s hrotů na "rukou", které jsou jinak
opatřeny prsty s kopýtky). Zřetelná kosmetická úprava postihla též diplodoca,
který byl zobrazován jako gigantický nemotorný čtyřnohý dinosaurus (laicky
řečeno jako brontosaurus), v dnešní podobě však diplodocus vyfasoval
hřebenovité výrůstky na hřbet.
Po revoluci a pádu komunismu v NDR se oba parky rozvíjí ještě
dynamičtěji. Původně šlo o dva samostatné sousední parky. Bylo sice možné
přejít z jednoho do druhého, ovšem v každém bylo sólo vstupné. Postupem času
se situace přece jen změnila. Jedná se sice i nadále o dva samostatné
subjekty (vlastníkem Saurierparku je město, vlastníkem Sauriergarten je
rodina Franze Gruße), ovšem z návštěvnického hlediska je to dnes již de
facto jediná atrakce. Oba parky jsou spojené a je možné je projít jak
vchodem ze Saurierparku tak vchodem ze Sauriergarten, což je velmi příjemné.
Čím se liší Sauriergarten od Saurierparku? V první řadě
umístěním. Saurierpark je v lese, Sauriergarten na zahradě. V druhé řadě
zaměřením a provedením zvířat. V Sauriergarten je zvířat mnohem méně, jsou
starší (a tedy ne až tak dokonalá). Některé modely jsou dnes již opatřeny
barevným nátěrem, to ovšem není ani zdaleka tak dokonalé jako v Saurierparku.
Přesto je Sauriergarten úžasná zahrada, kterou rozhodně nelze vynechat.
Proč? Tady jsou mnohem důležitější věci - jednak prehistorický hmyz
obrovských rozměrů a především různí pralidé. Ty jsou často doplněni předky
dnešních savců nebo jinými zvířaty. Základem jsou dva "výběhy", v nichž jsou
skutečné pravěké výjevy. Situace, které zcela jistě někdy musely podobně
vypadat. Menší prostor zabírají lovci mamutů - v jámě je po pás chycený
mamut, kterého lovci ze skalní stěny kamenují a ze země ubíjí oštěpy. Ve
větším prostoru opticky rozděleném na dvě části jsou Homo Erectus (snad se
nepletu), kterých jsou zde desítky a jsou zobrazeny v nejrůznějších
činnostech od otesávání různých předmětů, přes chlácholení dětiček, sběr
kořínků, lov až po přehrabování se ve střevech ulovené antilopy. Opodál na
skále číhají supi a z rybníčku se vynořuje krokodýl. V případě pralidí je
vše pochopitelně barevné.
Okolo těchto dvou základních částí jsou podél cesty drobné
skupinky "mladších" lidí při různých činnostech - lov býka, sběr plodů,
medvědí rituál nebo zvláště věrně vypadá pohřeb Neandrtálců. Kousek od
vchodu (z ulice) je maličká jeskyně, kde bojuje náš prapředek s jeskyním
medvědem. Dále pak následuje rybníček se středně velkými (na pravěk menšími)
zvířaty a Obrovský již zmíněný Iguanodon. Podél plotu jsou většinou dvojice
lidí z různých dob. a před nimi prahmyz - obrovské vážky, mnohonožky atd.
Naprosto nenápadný (a schovaný) je obrovský pozemní předchůdce lenochoda,
který spásá listí vedle skalní stěny lovců mamutů. Na samém konci (u vchodu
ze Saurierparku) je několik zvířat (a také mimozemšťané) a dva gigantičtí do
sebe zakouslí dinosauři. Ty jsou rozhodně velmi populární. Netuším o který
druh jde, nicméně právě toto sousoší se dotalo do znaku Sauriergarten.
Návštěvníci se dokonce proplétají mezi jejich končetinami a ocasy (když
dinosaury obejdete, uvidíte, že mají z druhé strany dvířka a okénka). Jinak
je zde zákaz lezení po exponátech a poslední dobou se to kvůli
neuvěřitelnému náporu návštěvníků docela i hlídá. V prostoru mezi
Saurierparkem a Sauriergarten je výběh, v němž bývaly (mám pocit) srnky a
dnes jsou zde lamy alpaky.
V poslední době v parku též přibývá dvojic pravěkých lidí v
různých objetích a milostných pozicích - ovšem pochopitelně vše decentní,
přece jen sem chodí spousty dětí. A nedokončení jsou též lidé "novější" -
lovci na tyči nesoucí kořist, hrnčíř atd. Celkem slušně je zde zásoben též
obchůdek se suvenýry (pokud si na to potrpíte, pak věřte, že sortiment je
jiný než v Saurierparku) a skromné stánek s občerstvením (zmrzlina a
nápoje).
Sauriergarten je úžasnou cestou do minulosti po stopách
člověka... Nikde jsem neviděl něco tak zaměřeného na pralidi a s takovým
počtem figur předchůdců člověka jako zde (i když na malém prostoru). |